Transplantace kostní dřeně

Transplantace je výměna špatně fungujícího nebo nefungujícího orgánu, jeho části, nebo určité tkáně, za orgán zdravý a plně funkční. Transplantace kostní dřeně znamená výměnu tkáně se špatnou funkcí krvetvorby uvnitř kostí a tím obnovu přirozené obranyschopnosti organismu.

Způsob transplantace kostní dřeně je odlišný a celkově jednodušší než složité transplantace orgánů, podobá se způsobu provedení běžné transfúze. Složitější však může být následná léčba pacienta, pokud tělo darovanou tkáň nepřijímá.

Kostní dřeň a její funkce

Kostní dřeň, nebo také morek, je rosolovitá tkáň uvnitř kostí, na první pohled stejného vzhledu a konzistence jako krev. Má za úkol vytvářet pro organismus potřebné množství červených a bílých krvinek důležitých pro přenos kyslíku a obranyschopnost organismu a krevních destiček, nezbytných pro správnou srážlivost krve a proces hojení. Červené kostní dřeně v kostech s věkem ubývá a mění se na dřeň žlutou.

Transplantace kostní dřeně jako léčebná metoda se používá při onemocněních krve, jako je např. leukémie, ale i u vrozených metabolických vad nebo zhoubných nádorů.

Autologní a alogenní transplantace

Existují dva typy transplantace:

  • autologní transplantace – použijí se krvetvorné buňky (odebrané ve vhodné době, zmrazené a poté znovu aplikované do těla pro obnovení funkce kostní dřeně po chemoterapii) pacienta, který díky tomu nepotřebuje cizího dárce.
  • alogenní transplantace – pro provedení této transplantace je nutný dárce, který se hledá mezi příbuznými osobami, ale i v registru cizích dárců, kteří se musí shodovat s tkáňovými znaky pacienta, aby pravděpodobnost přijetí nové tkáně, a tím úspěšnost transplantace byla co nejvyšší.

Způsob odběru tkáně a výkon transplantace

Odběr zdravé tkáně od dárce je relativně jednoduchou procedurou, kdy se provádí její odsátí z žilní krve nebo jehlou z dobře prokrvené dutiny pánevní kosti. Poté se aplikuje do těla pacienta postupným vykapáním do žíly, jako např. při transfúzi. Zdravé krvetvorné buňky z darované tkáně se pak usídlí v kostech, kde se postupně rozmnoží, a tím obnoví celkový proces krvetvorby, stejně jako schopnost organismu bránit se infekcím a dalším škodlivým vlivům z vnějšího prostředí.

Velkou komplikací při transplantaci kostní dřeně je obtížnost najít vhodného dárce, protože kombinací tkáňových znaků u lidí jsou tisíce. Pokud se znaky přesně neshodují a tkáň se přesto v těle uchytí, hrozí riziko, že krvinky, vnímající svého nositele jako cizí, nepřátelský objekt, ji začnou ničit. Stejně tak bílé krvinky v těle pacienta mají za úkol zlikvidovat vše, co do těla přišlo z venku, a tak mohou přirozeně odmítnout i darovanou tkáň.

Následná léčba

Transplantace je teprve začátkem dlouhodobé léčby a pečlivého lékařského dohledu. Obranyschopnost organismu je velmi oslabena a vytváří se znovu, jako u dítěte před narozením. Úspěch transplantace se může projevit až po delší době a závisí na mnoha faktorech, jako je typ a fáze nemoci, výběr dárce, celková fyzická i psychická kondice, věk pacienta a podobně.

Dobrou zprávou je fakt, že současná úroveň transplantační medicíny i následné podpůrné léčby s ní spojené je velmi vysoká, stejně jako procento úspěšných operací a to v obou případech, tedy autologní i alogenní transplantace.

Transplantace kostní dřeně patří do témat
  • Transplantace kostní dřeně Jaroslava Babková 06.11.2011 15:35:21

    Dobrý den, mám sestru po transplantaci kostní dřeně již 20.den, dosud se neobjevily bílé krvinky, co bude následovat pokud se neobjeví?

Přidat příspěvek k tématu ???

* Povinné pole

Adresář

Diskuze na téma Onemocnění krve

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku